Pivní mapa
Druhy a dělení piv dle kvašení
Piva se dělila podle stupňovitosti, nyní správně nazývané extrakt původní mladiny (EPM), tj. podle původní koncentrace mladiny, založené na výpočtu koncentrace alkoholu a skutečného extraktu. Výsledná hodnota se uváděla v hmotnostních procentech. Označována byla od 8° až po nejtvrdší 27,6° pivo Schorschbräu (nejsilnější pivo na světě), které ve výsledku obsahuje 57,5% alkoholu.
Piva se dělí na piva výčepní (7°–10,99°), ležáky (v rozmezí 11°–12,99°) a speciální (nad 13,00°) a také podle způsobu kvašení na svrchně, spodně a spontánně kvašené piva. Nejtypičtější druhy v Česku jsou spodně kvašená piva výčepní a ležáky. To však nejsou jediné druhy piva. V roce 1997 se přešlo v České republice na nové dělení, které lépe odpovídá zvyklostem Evropské unie. Pivo se začalo dělit na čtyři základní skupiny dle barvy a extraktů původní mladiny před zkvašením, obsahu alkoholu či způsobu konečné úpravy.
Základními skupinami jsou skupina světlá, polotmavá, tmavá (z tmavého nebo karamelového sladu) a řezaná piva (při stáčení smíšené z tmavého a světlého piva). Podskupinami pak pivo výčepní, ležáky, piva speciální, portery, piva se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, piva pšeničná, piva kvasnicová, piva nealkoholická, ovocná a lehká piva.
Kategorie piva je povinným údajem při označení piva při prodeji. Níže jsou uvedeny nejznámější druhy piv dle způsobu kvašení.
Spodní kvašení
Spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8–12 °C a kvasinky sedimentují ke dnu kvasné nádoby. Piva takto vyráběná mají méně „květnatější" vůni.
Tímto způsobem se vyrábí pivo plzeňského typu, ležák, výčepní a další. Oproti svrchnímu kvašení nezanechávají v pivu tolik ovocných i jiných chutí. Spodní kvašení probíhá o něco déle než svrchní a není tolik náchylné různým bakteriálním nákazám z okolního vzduchu. Piva musí ležet nejlépe přes měsíc.
Spodní způsob kvašení se nejvíce rozšířil od poloviny 19.století.
Plzeňský typ
Pivo zlatavé barvy s plnou chutí, výraznou hořkostí a bohatou pěnou. Původně vzniklo v Čechách
České pivo
Pivo plzeňského typu vyrobené v České Republice
Světlé pivo
Pivo, jehož barva dosahuje méně než 17 jednotek EBC
Ležák
Pivo vyrobené s extraktem původní mladiny 11,00 – 12,99% hmotnostních, tzn. že při výrobě piva tvořily 11,00 – 12,99% hmotnosti mladiny extrakt sladu a chmele, zbytek byla voda
Výčepní
Pivo vyrobené s extraktem původní mladiny 7,00 – 10,99% hmotnostních, tzn. že při výrobě piva tvořily 7,00 – 10,99 % hmotnosti mladiny extrakt sladu a chmele, zbytek byla voda
Speciál
Pivo vyrobené s extraktem původní mladiny 13,00% hmotnostních a vyšším, tzn. že při výrobě piva tvořily nejméně 13,00% hmotnosti mladiny extrakt sladu a chmele, zbytek byla voda
Kvasnicové
Pivo bohaté na pivovarské kvasinky. Může být buď nefiltrované nebo vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového z filtrovaného piva
Piva z tmavého nebo karamelového sladu
Polotmavé
Pivo, jehož barva dosahuje 17-48 jednotek EBC
Tmavé
Pivo, jehož barva dosahuje více než 50 jednotek EBC
Ochucené pivo
Pivo vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci, potravních doplňků, potravin nebo surovin s vlastním aromatem
Ovoce
Pivo s přídavkem ovoce
Bylinky
Pivo s přídavkem bylinek
Med
Pivo s přídavkem medu
Nealkoholické pivo
Pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5% obj.
Míchaný nápoj tzv. Radler
(též "ovocné pivo", "ochucené pivo" nebo "pivní mix") je typ míchaného nápoje s nízkým obsahem alkoholu, který vzniká smícháním piva a ovocné limonády nebo šťávy. Poměr obou hlavních složek je obvykle 50 %. Nápoj pochází z Bavorska. Obsah alkoholu obvykle nepřesahuje 2,5 %, existují však i výrobky s vyšším obsahem alkoholu.
Vídeňský typ
Pivo jantarové červené barvy charakteristické sladce sladovou vůni
Mnichovský typ
Světlé nebo tmavé pivo s výraznější sladovou chutí, které původně vzniklo v Bavorsku
Kouřové
Pivo vyráběné s podílem sladu sušeného nad kouřem s dubového dřeva, případně rašeliny. Kouř dodává tomuto pivu charakteristické vlastnosti, velmi specifickou kouřovou až uzenou vůni a chuť.
Bock
Silné pivo, extrakt původní mladiny převyšuje 16% hmotnosti. Typické je dlouhá doba ležení a speciální složení sladů, které způsobují jeho barvu a chuť. Pily a pijí na zahřátí v chladnějším období roku
Pils ve světě
Pivo plzeňského typu vyrobené mimo Českou Republiku, často více prokvašené, světlejší, méně hořké
Svrchní kvašení
Svrchní kvašení je nejstarší způsob kvašení piva, kdy pivo kvasí při teplotách od 15 do 20 °C. Piva takto vyráběná mají „květnatější" vůni. Pro svrchní kvašení se používají kvasinky jiného rodu než pro spodní kvašení. Od těch se liší jinou stavbou buněčné stěny. Při kvašení část kvasinek odpadá na dno nádoby, ale značná část sedimentuje na hladinu – proto svrchní kvašení. Tímto způsobem také vznikají odlišné metabolity, které ovlivňují chuť a buket výsledného produktu. Hlavní kvašení je o něco kratší a piva takto vyráběná mají také obecně kratší čas ležení, mohou se pít již po dvou týdnech.
Tímto způsobem se vyrábí pivo typu ALE, PŠENIČNÉ, STOUT a další druhy.
K obvyklému problému svrchního kvašení patří spojování kvasinek s bakteriemi z okolního ovzduší, což znemožňovalo historicky používat tuto metodu v letním období. V současnosti je technicky možné kontrolovat teplotu a okolní atmosféru uměle, takže je možné využívat svrchní kvašení po celý rok. Toto mělo za následek oživení této metody v současnosti.
Pšeničná piva
Belgická – V Belgii mu říkají „bière blanche / witbier" – bílé pivo. Jedná se o pšeničné pivo s obsahem cca 45 % pšenice. Nejrozšířenější belgické „bílé pivo" se vyrábí ve městě Hoegaarden. Některé druhy obsahují i oves. Do jiných se přidává směs pomerančové kůry, koriandru a dalšího koření. Pije se lehce chlazené – cca 9 stupňů Celsia.
ALE [ejl]
Souhrnný název pro rozsáhlý soubor svrchně kvašených piv. Chuťově pestrá, často hlouběji prokvašená s bohatší vůni po květinách.
IPA
Silnějsí pivo jantarové barvy s výraznou hořkostí. Britští kolonizátoři vyvinuli toto pivo, aby se nekazilo při dopravě do Indie.
Pale
Jedná se svrchně kvašené světlé pivo s mírně ovocným charakterem a suchou koncovkou. Vaří se jednoduchým infúzním způsobem.
Amber Ale
Polotmavé pivo, jedná se o polotmavou variantu Pale Ale obsahující podíl karamelového sladu, které dodává pivu jantarovou (=ang. amber) barvu, obvykle od světle měděné až po světle hnědou. Má více sladovou chuť než Pale Ale, ale žádné pražené tóny jako mají tmavé piva.
Dark Ale
Tmavé pivo.
Berlínská pšeničná piva – Berliner Weisse. Typické berlínské pšeničné pivo, s obsahem pšenice cca 30 %; má nakyslou chuť, nízký obsah alkoholu a je velmi osvěžující. V poslední době se míchá s různými příchutěmi, a tak není problém mít je malinové, jahodové, citronové, mátové, mateřinkové.
Fruit Ale
Pivo s přídavkem ovoce, jedná se o svrchně kvašené pivo, do kterého se při vaření, vedle sladu, přidává ovocná složka (většinou višně). Tento styl je nejvíce rozšířený v USA.
Stout
Tmavé pivo, při jehož výrobě se používá pražený ječmen. Mívá připálenou příchuť a hustou krémovou pěnu, nejznámější Stout: Guinnes.
Porter
Velmi tmavé až černé pivo vyrobené převážně z ječných sladů, často s přídavkem ječmene. Bývá velmi silné a extrakt původní mladiny přesahuje 18% hmotnostních.
Abbey
Pivo s vyšším extraktem původní mladiny. Poprvé bylo vyrobeno v belgických klášterech.
Barley wine
Extrémně silné svrchně kvašené pivo. Obsahuje obdobné množství alkoholu jako víno, tedy 8 – 12% obj.
Wheat
Pivo, k jehož výrobě byla použita minimálně 1/3 sladu získaného z pšenice.
Spontánní kvašení
V historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se prostě tím, co je ve vzduchu a tím co zbude v sudech po předchozí várce. Dávají pivům kyselé tóny. Jedná se o historicky nejstarší způsob kvašení piva. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii, v oblasti Pajottenland.
Lambic
Málo nasycené a kyselé pivo, které často několik let zraje v dubových sudech.
Geueuze
Pivo, které vznikne řezáním starého a mladého lambicu. Výsledkem je zajímavá kombinace chutí, díky mladému lambicu je toto pivo řízné, díky starému lambicu vděčí za svůj specificky chuťový charakter.
